LÁKAVÉ POKUŠENÍ II. - 4. DÍL: Hra může začít.

Jak se to říká?... Ehm, co se škádlivá, to se rádo mívá? Jak to bereš ty Samanto? 

Nezapomeň si přečíst tento díl, protože to začíná býti dosti napínavé.

RÁNO V 10:00 :

Samanta stála v kuchyni a připravovala těsto na sušenky. Stála tam jako tělo bez duše, její hlava byla plná myšlenek. V hlavě se jí objevovali vzpomínky na které se dlouho snažila zapomenout. Taky se jí to podařilo, než se Kole opět objevil v jejím životě. Sice nevěděla jak moc bude znovu součástí jejího života, ale tušila, že to jedním varováním neskončí. 

 

Kupodivu se jí vybavovali ty dobré vzpomínky. Vzpomínala na to, jak se poprvé dotkl jejího pasu, obličeje, jak byl pozorný, jak jí rozpalovala každá jeho přítomnost a jeho dotyk. 

Random vzpomínky: KOLE: "Samanto". Najednou si mě přitáhl k sobě. Byla jsem zaskočená jeho dotekem na mém boku a pohlédla jsem na něj.

KOLE: "Jste v pořádku?" (Serie I. 6.díl)

- - - - - - - - - - - - - - - -

KOLE: "Samanto, jste krásná žena. Můžete mít jakéhokoliv chlapa, na kterého si ukážete". (Serie I. 6.díl)

- - - - - - - - - - - - - - - -

KOLE: "Nemusíte se schovávat, vím že jste to vy". (Serie I. 4.díl)

- - - - - - - - - - - - - - - -

KOLE: Sam, chtěl bych tě dnes večer pozvat k sobě na večeři".

SAMANTA: "To zní skvěle, nejspíš nemám šanci odmítnou, že?"

KOLE: "To bych ti ani neradil". Zasmál se a ... (Serie I. 11.díl)

Najednou se z ničeho nic za Samantou vynořil Brain, nebo spíš Samanta byla tak hluboko ponořená do svých vzpomínek, že nezareagovala Brainovo přítomnost. Jakmile Brain objal Samantu, tak se probudila z hlubokého rozjímání a zareagovala na jeho přítomnost. 

Samanta: „Jé! Ty jsi mě vylekal.“

Brain: „Tak to se omlouvám, to já nerad. Copak tady vyvádíš miláčku?“

Samanta: „Peču cookies pro děti, aby tu měli něco dobrého na zub, než odejdeme na tu dnešní akci..“

 

Brain: "Ty jsi moje nejšikovnější" a naklonil se, aby Samantě dal lehký polibek.

Samanta se na chvilku pozastavila, když v tu se jí začala vynořovat vzpomínka na polibek s Koleme, ale okamžitě vzpomínku pohřbila hluboko v hlavě a polibek Brainovi opětovala. 

Brain se opřel o línku naproti Samantě, aby jí dal prostor pro její pečení.

Brain: ,,Víš ty, že jsem dnes úplně zapomněl na tu Jessici akci?"

Samanta: „Nepovídej, já na to myslím od rána, ale jestli tam nechceš jít, tak tam nemusíme. Zavolám Jessice, že...“

Brain: „Ne, už jsme jí to slíbili, navíc se dostaneme i mimo domov, děti a povinnosti. Alespoň se odreagujeme“

Samanta: „Jak myslíš. Zavoláš chůvě, jestli to dnes platí?“

Brain: „Zavolám“

Samanta: ("Odregovat se u Jessici, no to nevím...)

VEČER V 19:00 :

Byl večer a Samanta s Brainem se chytali k Jessice, která bydlí o dům vedle. Před odchodem se rozloučili s dětmi. 

Samanta: „Budeš hodný a poslouchat Hannah, ju?“

Steve: „Jako vždy mami!“

Brain: „Kdyby něco, jsme jen kousek od vás, stačí zavolat.“

Hannah: „Myslím si, že to zvládneme jako vždy.“ Hannah děti nehlídala poprvé a vždy to zvládla na jedničku.

 

Ještě dětem dali poslední pusu a vyrazili z domu.

 

Samanta byla celá nesvá, neměla moc Jessicu v lásce, podstatě nikdo ze sousedství neměl Jessicu v lásce, možná ani neměla přátelé. Možná to bylo tím, že byla strašně panovačná, sebestředná, sobecká a našlo by se i více negativních vlastností. Jestli má i pozitivní? Určitě ne.

 

Samanta: „Opravdu tam musíme jít?“

Brain: „Bude to dobrý uvidíš a kdyžtak tam nemusíme být moc dlouho.“

Samanta: „No já nevím, víš, jaká je…“

 

Brain: „Myslím si, že to zvládneme, jinak... Slyšel jsem, že má novou známost.“

Samanta: „Cože Jessica?!“

Brain: „No Jessica, to je mazec co...“

Samanta: „Tak to je chudák chlap.“

Není divu, že byla Samanta i Brain z této novinky zaskočení. S Jessicou nevydržel nikdy žádný chlap, není divu, kdo by chtěl doma zlou čarodějnici. 

 

Celou cestu si povídali o tom jak asi může vypadat ten její nový nápadník. Smáli se, když ho popisovali jako Gargamela ze šmoulů, ale třeba to bude hodný chlap, který bude snášet ty její nálady a hlavně její pisklavý hlas. Netrvalo dlouho a byli u Jessiky domu.

 

Jakmile stály kousek od dveří, Jessica otevřela s úsměvem na tváři, jako kdyby je vyhlížela a dodala její oblíbený pozdrav.

Jessica: „Nazdar děcka! Už tu na Vás čekám.“

 

Samanta se nedokázala ubránit pošklebku, když jí Jessici hlas píchl v ušních.

Samanta: („No bomba, to ten večer začíná“)

Jessica: „Nestůjte tam jako měkká I a pojďte si sednout.“ Rozkázala zavedla je dovnitř.

 

Nestihli se ani usadit, když tu na ně Jessica vyhrkla.

Jessica: „jéé mine, to jsem ale hlupačka.“ Vyjekla tak, že všichni zůstali stát na místě. Samozřejmě, to byl Jessici úmysl.

Samanta: („řekni nám něco co nevíme.“) Pomyslela si v duchu a snažila se tvářit normálně.

Brain: „Co se stalo?“ vzpamatovával se Brain z jejího pískotu.

Jessica: „Málem bych Vám zapomněla představit mého nového přítele.“

 

Oba napínavě stáli a čekali, koho jim Jessica představí. Najednou se začala vynořovat postava za Jessicou a Samanta jí pomalu začínala rozpoznávat.

 

Byl to Kole, který si upravoval knoflíčky u košile, a ještě k tomu všemu si zapnul i poklopec u kalhot. Moc dobře věděl co dělá a proč to dělá. Chtěl, aby to vypadalo jako že s Jessicou něco měl, aby Samantu přiměl žárlit.

 

Podíval se před sebe, aby mohl spatřit její výraz. Lišácky se usmál, když spatřil přesně to co chtěl. Samanta nedokázala skrýt svůj zaskočený výraz. Čekala by kohokoliv, ale Kola ne.

Samanta: ("CO TEN TU DĚLÁ?!")

Kole: ("Hra může začít.")

Aby toho nebylo málo, postavil se těsně za Jessicu, tak že se jeho tělo dotýkalo jejího a chytil jí lehce za pravé rameno, druhou rukou lehce a vášnivě sjížděl z ramena na paži. Dělal to pomalu a s citem a poté jí políbil na pravé rameno. Trvalo to jen pár vteřin, ale Samantě to přišlo jako kdyby tam stáli věky. Najednou si vzpomněla na její vzpomínky, ve kterých byl přesně tak vášnivý k ní. Měla sto chutí utéct domů, zabalit všechny kufry a znovu od něj utéct, ale něco jí v nitru našeptávalo, že musí zůstat.

 

Kole odvrátil pohled zpět na hosty a střetl svůj pohled se Samanty. Dalo by se říct, že se vyloženě bavil jejím výrazem ve tváři. Vzpamatovávala se ještě z jakéhosi šoku, aby to nebylo moc nápadné, že si jí prohlíží s lehkým pobavením, rychle se snažil vše zamaskovat a zápětí řekl.

Kole: „Ježiš, to je trapné. Omlouvám se za zpoždění“. A chytil Jessicu kolem pasu.

Jessica: „Přátelé, tohle je můj sexy přítel Kole“. Chovala se jako malé dítě, které dostane super dobrou hračku.

Samanta tam stála a nemohla uvěřit svým očím a natož uším.

 

Brain se také dostával z jakéhosi šoku. Byl překvapený, že má opravdového přítele, a ještě k tomu všemu podle Braina vypadal dobře, ne jako Gargamel.

 

Brain: „Jsem to ale nezdrořák“ Přišel ke Kolovi a přátelsky mu natáhl ruku „Jsem Brain“

Kole mu ruku opětoval a řekl.

Kole: „Braine, už jsem o tobě slyšel“ Podíval se letmo na Sam a vrátil pohled zpět k Brianovi „Jsem Kole, rád tě poznávám.“

Samanta: („Dělá si ze mě…“) nestačila dokončit myšlenku, protože se k ní přiřítil Kole s také nataženou rukou.

Kole: „A ty budeš…“ dělal, že přemýšlí „to je trapné, pomoz mi Jessico.“ Ale Jessica byla myšlenkami úplně mimo.

Samanta: („Jo, jsi trapný Kole…“) pomyslela si.

Jessica: ,,To je..." Nestačila to doříct, protože to dopověděla Samanta za ní, když Kolovi opětovala podání ruky. Neodpustila si stroze dodat „Samanta.“ Snažila se také hrát divadélko, že se neznají. Nerada by, aby se někdo dozvěděl, že Kola zná a to moc dobře.

Kole: „Rád Vás poznávám - slečno Samanto“ řekl to schválně, protože takhle jí oslovoval, když se s ní seznámil. 

Nedokázal si odpustit být lehce vlezlí a proto se pokusil o polibek na ruku, ale Samanta rychle ucukla. Lekla se, když na okamžik se zdálo, že by to dopustila. Po tomhle incidentu jí to bylo vše jasné. Poznala, že si sní chce hrát, jak to má v jeho mafiánské povaze. Zaujala odstup a stroze řekla „Když už tak paní Samanto.“ 

Kole se vrátil k Jessice a pochopil, že Samanta ho prokoukla, ale to mu vůbec nevadilo, protože věděl, že když to bude gradovat z obou stran, tak že si rychleji k sobě najdou cestu. Podíval se na Sam s pobaveným pohledem a dodal vtipně.

Kole: „Ale paní Samanto, teď bychom si mohli všichni tykat, co takhle Sam, může být?“

Samanta byla vzteky bez sebe. Nevěděla, jestli má žárlit, nebo mu má jednu uvalit, ale teď když věděla o co tu jde, tak vše dokázala skrýt pod klidnou tváři.

Na oplátku, aby Kola lehce vyvedla z jeho komfortní zóny, se uvelebila v Brainovo náruči.

Samanta: „Prosím, říkejte mi, jak chceš, Kole.“ A přitulila se k němu ještě víc.

Očividně se Samantě povedlo dosáhnou toho co chtěla. Kolův široký úsměv zmizel potom co si uvědomil, že vidět Samantu s jiným mužem, než je on, nebylo příjemné. Chvíli tam stál a prohlížel si je a pak navrhl... 

 

Kole: „Vy se usaďte a já se zatím postarám o něco k pití“

Jessica se šla usadit na sedačku, Samanta jí chtěla následovat, ale zastavila se když uslyšela Braina.

Brain: „Mohu ti pomoct, jestli chceš.“ Navrhl Brianen, chtěl nechat děvčata ať si pokecají o samotě.

Samanta okamžitě postřehla Brianovo větu a rychle zareagovala.

Samanta: „Myslím si, že to Kole zvládne miláčku.“

Najednou byl Kolo ten, který nedokázal skrýt svůj údiv ve tváři. Nejspíš ho zaskočila Samanty slova - MILÁČKU.

 

Kole: („MILAČKU!“) nelíbilo se mu to, jak ho oslovila a také vycítil, že by jí vadila jeho společnost s ním o samotě. Pustil se do hry na city a nechtěl ustoupit, když už chtěl hrát tuhle hru, tak pořádně. Chtěl jí pro sebe a s nikým se o ní dělit nechce. Chtěl jí dokázat to, že to takhle stejně cítí i ona.

 

Teď svým výrazem chtěl dát najevo Samantě, že ví o co jí jde, že má strach, že se přeřekne, nebo že mu prozradí, že spolu kdysi byli a zároveň tímto pohledem chtěl naznačit, že ho to nezajímá jestli jí to vadí, že si bude dělat co chce, protože on může.

Kole: „A víš ty co Braine, budu jedině rád. Necháme tady holky o samotě ať mohou kecat.“

Samanta byla ještě víc naštvaná než předtím. Zároveň cítila tu Kolovo zákeřnou hru ve vzduch, v gestech a ve výrazech jeho obličeje. Nevěděla, tak až je schopný zajít daleko v této hře.

Brain: „Moje slova.“ Usmál se na Kola a šel s ním do kuchyně.

Ještě chvíli tam stála a sledovala jak chlapy zachází do kuchyně, mezitím vše sledovala Jessica a vypadala jakoby něco tušila.

STÁLE U JESSICI:

Uběhlo pár minut, ale Samantě to připadalo jako věčnost. Jessica jí nadšeně vyprávěla o Kolovi, ale Samanta jí neposlouchala, měla myšlenky úplně jinde. Byla nervózní, chtěla vědět co si chlapy povídají. Z kuchyně se ozýval smích a najednou se Samantě vybavila vzpomínka na to, jak si Kole zapínal knoflíky a podklopec. Podívala se na Jessicu a neohrabaně řekla.

 

Samanta: „Spali jste spolu?“

Jessica se na chvilku pozastavila, ale ne že by jí ta věta zaskočila, ale potřebovala zpracovat otázku a hlavně odpověď. Jessica se ráda chlubila, ale teď neměla čím.

Jessica: „Zatím ne.…“

Samanta: („Já to věděla, hraje si semnou!“) Ulevilo se jí, že spolu nespali, tedy než Jessica dodala.

Jessica: „Ale dnes k tomu dojde.“

Samanta: „Proč si tím tak jistá?“ řekla Samanta s údivem a s pachem lehké žárlivosti.

Jessica se začala naparovat jako páv, to u ní bylo normální a sebevědomě Sam odpověděla.

Jessica: „Mě neodolá žádný chlap.“

Sam nevěděla, co jí má na to říct, chtěla tohle téma uzavřít a tak vytáhla telefon jakože jí někdo píše sms.

Samanta: „Píše mi Hannah.“ odložila telefon a ukázala směrem do kuchyně. ,,Skočím si za manželem".

Jessica: „Samo sebou“

 

Chtěla se hlavně přesvědčit, že Kole Brainovi neříká nějaký nesmysli. Vydala se tedy směrem do kuchyně.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Copak se stane příště Samanto? Přeřekne se Kole, nebo bude hrát dále tohle divadélko? A co myslíš ty?