Další díl a další děj. Že by se v dnešním díle někdo zamiloval? Pokud chceš vědět kdo a do koho, tak nezapomeň číst dál.
Nadránem jsem měla velmi zvláštní sen. Nejdříve se mi zdálo že se líbám s Jerrym a když jsem zvedla pohled k Jerrymu, tak tam byl Kole. Raději jsem tomu snu nechtěla porozumět. Vstala jsem a šla se proběhnout, abych dostala ten sen pryč z mé hlavy.
Byl krásný letní den. Nasávala jsem energii ze sluníčka, které se nad mou hlavou krásně třpytilo. Občas se objevil nějaký mráček, který slunce překryl, ale to vubec nevadilo. I přesto bylo venku teplo.
Najednou mi zazvonil telefon. Neznámé číslo. Myslela jsem, že to je vedoucí z obchodu, že mě bere zpět do práce.
Po první větě jsem ten hlas naprosto jistě poznala.
KOLE: “Dobrý den Samanto, slyšel jsem, že vás do obchodu s oblečením nevzali. Jak jste si rozmyslela mojí nabídku?”.
SAMANATA: “Dobrý den, koukám, zě jste dobře informovaný”.
Bylo to zvlaštní, že to věděl, jako kdyby kontroloval každý její krok.
KOLE: “To víte, známosti. Jaká je tedy vaše odpoveď?”. Chvíli jsem přemýšlela co mu mám na to říct, ale pak jsem si řekla, že naposled byl docela fajn, tak že to zkusím.
SAMANTA: “Tak já to tedy zkusím.”.
KOLE: “To rád slyším. Tak si vemte něco slušného na sebe a doražte. Dnes je žlutý čtvrtek”.
SAMANTA: “Žlutý čtvrtek?”
KOLE: “Ano, vem te si třeba žlutý šaty”. Zasmál se a zavěsil.
Po dvou hodinách třídění mýho šatníku jsem našla tyhle formální žlutý šaty. Když jsem dorazila do firmy čekal tam na mě celý tým.
Alex stála v pozoru a představovala mi kolegy. Když jsem si je prohlížela, tak nikdo na sobě neměl nic žlutýho. Ten parchant mě pěkně napálil, budu vypadat za pěknou blbku. Pomysela jsem si a šla jsem za Alex, která mě vedla ke svému pracovišti.
Velký prostorný stůl, čistý prostředí a milý lidé (teda místo Kola). Tak snad se tu i pracovat bude dobře.
ALEX: “Jsme moc rádi, že jste si naší nabídku rozmyslela. Ve 16:00 budeme mít zasedací pohovor. Budeme probírat návrhy a podobně. Vše vám tam vysvětlím a zaučím Vás. Nemějte strach, určitě se Vám tu bude líbit”. Ještě rychle dodala “A mě můžeš tykat, jsem Alex”.
SAMANTA: “Dobře děkuji Alex”. Bylo těch informací na mě trošku moc, ale věřila jsem, že se do toho brzo dostanu.
Od té doby co jsem přišla uběhlo pár hodin a ještě jsem neviděla Kola vycházet z jeho kanceláře. Chtěla jsem mu ze slušnosti, jak se patří, poděkovat. Vydala jsem se k němu do kanceláře.
KOLE: “Vy jste banda pitomců, jak jste mohli dopustit toho, že Vám utekl?!” Rozčiloval se když nadával na své společníky.
KOLE: “A kde si měl zbraň ty, a nebo ty a co ty?” Rozčiloval se a ukazoval prstem na všechny co tam seděli.
KOLE: “Možná kdyby jste nebyli takový idioti, tak se to nestane. Umíte si představit co se stane, až se to dostane k Bosákovi?! Měli jste ho raději zabí…t”.
Kole větu nedopověděl, když za zády uslyšel někoho vcházet. Otočil se aby se mohl podívat kdo to je.
SAMANTA: “Jéj, omlouvám se, nevěděla jsem, že tu někoho máte”.
Samanta se lekla, když viděla, že Kole vede nějaký jednání s třemi muži.
KOLE: “To vám nemohla říct Alex, že teď nechci být rušen?!” Zvýšil hlas. Byl stále naštvaný na své kolegy.
Kole se najednou vzpamatoval a uvědomil si, že před nim stojí Samanta a změnil své jednání na milé. Prohlédl si jí a všiml si, že jeho vtípek vzala vážně.
KOLE: “Slečno Samanto, koukám že jste můj žlutý čtvrtek vzala vážne. Ale sluší Vám to. Co jste potřebovala?”
SAMANTA: “ Já, já…” byla zaskočená jeho změnou chování “chtěla jsem vám jen poděkovat, že jste mě zaměstnal”.
KOLE: “Rádo se stalo. Teď bych vás poprosil aby jste odešla, pak si s vámi promluvím”.
Nastalo hromové ticho a všichni sledovali jak Samanta odchází z místnosti.
KOLE: "Kvůli tomuhle tady nejsme Lucasi".
LUCAS: "Ale Kole.. Hoď se do klidu už".
KOLE: "Kdyby jste nebyla banda packalů, tak bych klidný byl".
Když jsem odešla z místnosti a zavřeli se zamnou dveře, tak jsem měla strašný pocit, že jsem to hned první den pěkně podělala. Navíc jsem se cítila dost trapně, že jsem Kolovi naletěla na vtípek.
Později nás čekala zasedačka, tak jak mi říkala Alex. Kole nám ukazoval nový návrhy časopisu a každému rozdal práci, kterou máme udělat. Já jsem dostala za úkol postarat se o úvodní fotografii časopisu. Ostatní dostali za úkol napsat různé články.
Když jsme odcházeli z místnosti, tak najednou Kole na mě zavolal, že chce semnou mluvit. V tu chvíli jsem pomyslela jediné a to, že jsem to předtím pěkně zpackala a teď dostanu vyhubováno.
KOLE: "Slečno Samanto, vydržte mi tady ještě chvílku".
SAMANTA: ("Sakra a co přijde teď?") Pomyslela jsem si a pomalu jsem se otočila.
SAMANTA: "Ano prosím".
KOLE: "Slečno Sam, chtěl bych vás seznámit s menšími informacemi a pravidly naší firmy. Můžu vám říkat Sam?".
SAMANTA: "Ano můžete".
Trochu jsem si ulevila, když nezmínil ten dnešní nečekaný vstup do jeho kanceláře.
KOLE: "Jen takové drobnosti.. Koukám, že se slušně obléct umíte". Odkašlal si a skrýval tím jeho výsměch, když si vzpomněl, že mě dneska pěkně napálil. Pak dál pokračoval.
KOLE: "Pak bych vás chtěl poprosit, aby jste ve firmě nenavazovala bližší vztahy. Myslím tím intimní. Nedělá to dobroty".
SAMANTA: "Dobře".
KOLE: "To je všechno slečno Samanto, jinak jsem moc rád, že jste mojí nabídku přijala". Usmál se na mě a vypadalo to, že to myslí naprosto upřímně.
První pracovní den byl úspěšně zamnou. Měla jsem z toho celkem příjemný pocit. Když jsem vyšla z budovy cinkla mi zpráva od Jerryho.
JERRY: "Ahoj Samíku, nedáme sraz v 18:00 V restauraci u Barborky? Potřebuji s tebou mluvit".
Říkala jsem si, že to risknu a na jeho zprávu jsem odepsala, že tam budu za 10 minut.
Jelikož 18:00 hodin už bylo, tak jsem rovnou z práce vyrazila za Jerrym.
Samanta seděla s Jerrym u stolu a spolu vedli přátelský rozhovor ve kterým jí Jerry sdělil, že to byla chyba, že se s Sam rozešel. Snažil se jí získat zpět. Do restaurace zamířil i Kole se svým společníkem Bastiánem. Nešlo Samantu přehlídnou v jejích žlutých šatech.
Jerry Samantě říkal kompliment za komplimentem. Samantě se to očividně líbilo, usmívala se jako sluníčko, které na pozdní obloze už nebylo. Úplně zapomněla na to, že jí Jerry opustil kvůli jiné holce.
BASTIÁN: "Hele Kole, není to ta tvoje nová zaměstnankyně?"
KOLE: "Ano, to je".
BASTIÁN: "Koukám, že se dobře baví".
KOLE: "A co tím chceš říct Basty?"
BASTIÁN: "Možná by jí měl jít pozdravit".
KOLE: "Nebudu je přeci rušit".
Z POHLEDU KOLA:
Prošel jsem kolem Samanty a čekal jsem, že si mě všimne a třeba mě pozdraví, ale byla tak zapojená do rozhovoru, že nevnímala okolí kolem sebe.
Vnímal jsem každý její pohyb. Nevím proč, ale ta holka se mi líbila, měla něco co žádná dlouho ne.
Líbila se mi od prvního dne, kdy jsem jí spatřil, ale myslel jsem si, že je to další nafintěná holka, která chlapa dokáže jen využívat. Spletl jsem se, na posledním pohovoru z ní vyzařovalo jakési kouzlo. Kouzlo osobnosti. Byla jako anděl, krásná, hodná, milá a roztomile ambiciózní. Trošku mi připomínala mojí.. "HEJ"
BASTIÁN: "HEJ KOLE! JSI TADY?" Volal Bastián na Kole když si všiml, že si prohlíží Samantu.
BASTIÁN: "Koukám, že náš kluk se zamiloval. Copak ti ta mladá slečna provedla, že z ní nemůžeš spustit zrak?"
KOLE: "Ale notak Basty. Já a zamilovat se? Ani náhodou. Jen zkoumám nováčka ve firmě".
Bastián byl můj dlouholetý společník a kamarád. Znal mě dobře. Vždy mi dokázal porozumět, stát při mě a nikdy mě nezklamat.
Co jsem si to nalhával? Možná měl Basty pravdu. Byl jsem jí posedlí. Nejraději bych jí políbil já, místo toho šaška, co si hraje na chlapa. Tohle ale nemůžu.. Nemůžu dopustit, aby jsem jí stáhl do temnoty s sebou. Život, který já žiju není o časopisu, ale o lidech, který dokázou ublížit i nevinný duši. Musím jí dostat z hlavy co nejdřív, dokud je ještě čas.
U SAMANTY DOMA:
Samanta dorazila domů a byla radostí bez sebe. Měla radost z celého dne a hlavně, že se dali zase dohromady s Jerrym. Tohle za žádnou cenu nechtěla říct Lele, protože by s tím v žádným případě nesouhlasila. Nebylo to poprvé co Jerry Samantu podvedl, nebo jí ublížil a zase se dali do hromady.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.
OTÁZKY:
1) Myslíte si, že Jerry Samantu opět zklame?
2) Bude si Kole Samantu držet dál od těla?
3) Pokud ano, co si myslíte, že udělá, aby tomu tak bylo?
UKÁZKA DALŠÍHO DÍLU:
Žlutý čtvrtek. :-D Chudák holka. Koukám, že nám Kole trošičku žárlí. :D Myslím, že by měla Jerryho kopnout do zadku a skočit na Kola. :D
OdpovědětVymazat