LÁKAVÉ POKUŠENÍ I. - 4. DÍL: SNAD MĚ NEUVIDÍ

 

U KOLA V PRÁCI:

Kole seděl ve své zasedačce a přemýšlel nad Samantou. Byl to přesně den po jejich setkání v jeho kanceláři a stále jí nemohl dostat z hlavy. Čím to mohlo být? Možná tím, že s Kolem všichni jednají jako s největším šéfem. Možná nečekal že by se do něho ta pohledná, drobná brunetka takhle opřela.  Kole si nechal zavolat k sobě do zasedací místnosti sekretářku Alex.

ALEX: “Ano pane Smithe”. Řekla Alex když dorazila do místnosti a čekala na jeho pokyny.

KOLE: “Alex, zavolejte prosím Vás slečně Samantě Wilkinsnové, že jsem změnil názor, že jí rád uvítám ve firmě”. Rěkl vážně. Vypadalo to, že si za svým rozhodnutím stojí.

ALEX: “Myslíte tu pohlednou, milou, mladou slečnu, co tu byla včera?”.

KOLE: “Nevím jestli milou, ale ano tu myslím”.

ALEX: “Provedu. Ještě něco pane Smith?”.

KOLE: “Ne, to je vše”.

U SAMANTY DOMA:

Bylo brzké ráno a po včerejším dni jsem překvapivě spala jako zabitá. Docela jsem se bála ráno vstát abych náhodou nezakopla a nezlomila si třeba nohu, když teď mi je štěstí otočený zády ke mě.

Když jsem se chystala odejít z pokoje a jít na snídani, zavolalo mi cizí číslo. Zvedla jsem to a neměla jsem ani předtuchu kdo by to mohl být.

SAMANTA: "Ano prosím?"

ALEX: "Dobrý den, u telefonu Alex ze společnosti GoodLook, mám pro Vás skvělou zprávu".

SAMANTA: "Povídejte".

ALEX: "Pán Smith by Vás rád zaměstnal u nás..". Přerušila jí Samanta bez toho aniž by si to pořádně rozmyslela.

SAMANTA: "Nezlobte se, já už nemám zájem".

ALEX: "Tak to mě mrzí, přeji vám pěkný zbytek dne".

Samanta položila telefon a pomyslela si ("Co si o sobě vůbec myslí? Nejdřív mě uráží a pak by mě chtěl zaměstnat?!").

Ráno u snídaně Samantu čekal nemilý rozhovor.

LELA: "Zlatíčko, teď to nemyslím vůbec špatně, ale přišli nám nedoplatky za elektriku. Měla by sis najít nějakou práci, už to sama nezvládám platit".

SAMANTA: "Já se snažím, ale ono to nějak nevychází".

LELA: " Tak víš ty co? Mám kamarádku co pracuje v obchodě s oblečením. Slyšela jsem, že shání výpomoc, zkusím se ti zeptat jestli je to stále aktuální. Chceš?".

SAMANTA: "To by bylo super".  A radostí zajásala.

LELA: "Zavolám jí a dám ti vědět".

Mezitím jí cinkla sms od Jerryho. 

SMS: "Ahoj, dlouho jsme se neviděli. Chtěl bych si s tebou promluvit. Dáme kávu?".

Samanta si zprávu přečetla, ale neměla chuť na ní odpovědět potom co ho včera viděla v parku s jeho novou holkou.

U OBĚDA:

LELA: "Mám pro tebe skvělou zprávu". Nevydržela to radostí a dodala "Máš práci! Klidně po obědě si to můžeš jít zkusit".

SAMANTA: "No to je skvělý, děkuji ti Lelo". Měla radost, že jí Lela dohodila práci, sice to bylo až na druhé straně města, ale alespoň něco než nic.

Po obědě se Samanta sebrala a jela do práce. Byl to malý obchůdek s oblečením všech známých navrhářů. Člověk by si vybral od nejlevnějších kousků až po nejdražší. Prostředí bylo útulné. Začínala mít z toho skvělý pocit.

Tohle byla Sasha, neboli kamarádka od Lely. Byla jako malé roztomilé koťátko, taková hravá až dětinská, ale byla s ní sranda a celkem jsme si padly do oka. Ukázala mí jak to u nich v obchodě chodí a nařídila mi ať přeskládám trička na pultu.

Najednou jsem z dálky přes vchodové dveře uviděla Kola s nějakou slečnou. Otočily se mi panenky a přála si ať je to jen zlý sen, ať se z něj rychle probudím. Bohužel sen to nebyl a očividně měl namířeno sem do obchodu.

Řekla jsem si sama pro sebe: "Kde ten se tu vzal!"

Rychle jsem se otočila k figuríně tváří, aby mě nezpatřil.

Buhužel se Samantě nepodařilo Kola převést. KOLE: ("Aléé, koho tu mámé. Slečnu drsnou!"). Kole se vydal směrem k ní.

KOLE: "Koukám, že jste dnes ráno mojí nabídku odmítla a našla si mnohem nezáživnější práci než u mě na firmě".

SAMANTA: ("A sakra! všiml si mě."). Pomyslela si, ale na nic co řekl nereagovala.

KOLE: "Nemusíte se schovávat, vím že jste to vy".

SAMANTA: ("VY jste byl první kdo mě odmítnul"). Pomyslela si a snažila se tuhle větu udržet v její puse.

Samanta se otočila a a řekla.

SAMANTA: “To vy jste byl první kdo me odmítnut” řekla stroze a už se k tomu nechtěla dál vyjadřovat. 

KOLE: “To máte sice pravdu, ale změnil jsem názor”. 

Samanta neřekla ani slovo.

Kole odvrátil téma, protože věděl, že má Samanta pravdu. 
KOLE: “Pomůžete mi vybrat alespoň něco pěkného na sebe?” Usmál se, byl to jeho první úsměv a náznak nějakého přátelského rozhovoru.

Samanata se ani trochu neusmala a polohlasně si řekla.
 SAMANTA: “Vám tak s něčím chci pomoct..”

Ale Kole to slyšel.
KOLE: “Nebylo Vám rozumět, co jste říkala?”

Neměla odvahu mu tu větu zopakovat a raději řekla. 

SAMANTA: “Co by jste si přál?”

KOLE: “To by jste mi asi nesplnila” zasmal se hlasitěji.
Samanta se zašklebila a říká  SAMANTA: “myslím tím co by jste si chtěl obléct?”
KOLE: “Jo takhle, co třeba nějaký pěkný triko, nevyznám se v tom, chodím pár let jen v košilích”.

Samanta ukázala na na hromádku triček. 

SAMANTA: “co třeba tohle?”
KOLE: “Myslíte si, že mi bude slušet?”.
SAMANTA: “věřím že ano”.

KOLE: “dobře a já věřím že máte dobrý vkus..” odpověděl a podivál se na ní šibalským pohledem.

Kole si šel zkoušet tričko, které mu Samanta vybrala. Mezitím Samanta šla zkontrolovat zdali mu triko sedí.  Samanta se lekla, když přišla ke zkušební kabince.Kole si nechal odtáhly závěs a stál tam bez trika.

SAMANTA: "Ježiš, já se omlouvám, nevěděla jsem, že máte odtáhlý závěs"

KOLE: "Vždyť se toho tolik nestalo slečno Samanto". Vypadalo to, že si Samanty zaskočení užívá.

SAMANTA: ("Ježiš, to bylo trapný"). Pomyslela si a čekala než si Kol obleče tričko.
Kole mezitím vyšel z kabinky.
KOLE: "Myslím si, že my sekne, co si o tom myslíte vy slečno Samanto?". Zdůraznil její jméno a čekal co řekne.

SAMANTA: "Myslím si, že vám sluší". Řekla a myslela to vážně. Opravdu mu tričko sedělo, jako kdyby bylo přesně pro něj dělané.

KOLE: "Děkuji za kompliment. Beru ho". Prohlídl si Samantu a dodal "Koukám, že jste celá v rozpacích. Vždyť se nic nestalo, jen jste viděla kousek mužského těla". 
Zasmál se škádlícím úsměvem, trošku to vypadalo, že Samantu celou dobu balí. Opravdu měl tělo pěkný. I on byl velmi pohledný, když se nechoval jako blb.

Když už měl Kole se slečnou nakoupeno, šel zaplatit. Šlo vidět, že Kole o peníze nemá starosti. Nechal tam víc peněz, než stojí jejich čistý nájem. 

KOLE: "Slečno Samanto, kdyby jste si to chtěla ještě rozmyslet, tak moje nabídka stále platí". Pobízel jí k tomu aby si rozmyslela nabídku o místo v jeho firmě.

SAMANTA: "Děkuji za nabídku, ale myslím si, že tahle práce je pro mě". Nechtěla ho úplně odbít, ale určitě nechtěla k němu do firmy, když už práci měla.

KOLE: "Samanto, ještě jste mi neřekla co jsem". Myslel tu mojí větu, kterou jsem nedopověděla, když jsem byla vzteklá na pohovoru. (VÍC 3.DÍL). Vypadalo to, že se tím baví.

SAMANTA: "Noo, chtěla jsem tím říct.." odmlčela se a hledala správné slova, ale Sasha jí přerušila.

SASHA: "Určitě chtěla říct, že jste vážený host a že budeme rádi, když znovu příjdete".

KOLE: "Děkuji SASHO, ale ptal jsem se tady Samanty. Stejně kdyby jste si to rozmyslela, máte u mě dveře otévřené". Daroval Samantě jeden z jeho nenucených úsměvů a vydal se k odchodu.

Bylo až divné, že se chová přátelsky a chce mě do jeho firmy. Nevěděla jsem, co si mám o tom myslet. Poslední naše tři schůzky dopadli, tak že se choval jako vůl, a teď jako by byl někdo jiný.

SASHA: "ten je tááák sladkej". Očividně z něj Sasha nespustila oči, ani když odcházel.
SAMANTA: ("Cože?"). Doufala jsem, že slyším špatně.

SAMANTA: "Sasho, jak může být takový namachrovaný pitomec sladkej??". Trochu jsem se rozzlobila a vybavila si naše schůzky.
SASHA: "Tobě se nezdá sladký? Kdybych mohla hned po něm jdu".

SASHA: "Ale podle mě, měl oči jenom pro tebe". Zasmála se a dělala vtipný obličeje.
SAMANTA: "Cože?". Letmo jsem se na ní podívala.
SASHA: " Ty sis toho nevšimla? Balil tě od první chvíle kdy vstoupil do obchodu".

SASHA: "Ty jsi necítila tu magii mezi Vámi? Je tebou posedlí".
SAMANTA: "Panebože Sasho! Podle mě si jim posedlá ty". Odvrátila jsem znechucením pohled od Sashi.

Když jsem dorazila z práce domů, čekal mě nemilý rozhovor. Volala mi vedoucí z obchodu.

VEDOUCÍ: "Dobrý večer Samanto, chtěla jsem vám jen říct, že vás neberem".
SAMANTA: "Jak je to možný? Co jsem udělala špatně?"
VEDOUCÍ: "Měla jsem pár stížností od zákazníků na vaše chování. Nezlobte se, ale nemůžeme vás příjmout".

LELA: "Co se stalo?".
SAMANTA: "Nevzali mě. Prý nějaký stížnosti. Přitom nevím o ničem co bych udělala špatně".
LELA: "To nevadí. Zkusím se Sashou promluvit a zjistit víc".

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

OTÁZKY:

1) Proč Sam vyhodili?

2)Myslíte si, že Kole schválně nechal odtáhly závěs?

2) Myslíte si, že Sam půjde k němu do firmy nebo si najde jinou práci?

 

UKÁZKA DALŠÍHO DÍLU: