Lela už byla netrpělivá, čekala až se ve dveřích objeví její nejlepší kamarádka Samanta.
Když všichni dorazili, Lela radostí vykřikla „Samanto!“. Na okamžik byla zaskočená, protože její kamarádka nevypadala, že je na tom dvakrát dobře.
Samanta byla unavená a vyčerpaná.
Lela se okamžitě k ní rozeběhla a láskyplně jí objala.
Lela: „Jsem tak ráda, že jsi v pořádku!“
Samanta byla taky ráda, ale byla příliš unavená vydat ze sebe jakoukoliv emoci.
Po chvíli všichni uznali za vhodné, když odejdou a Sam si trochu odpočine. Kole jí půjčil své triko a uložil do postele. Lehl si k ní, nechtěl jí už ani na okamžik opustit. Po hodině usnuli oba.
Sam se zdáli noční můry a ze spánku začala něco naříkat a poplakávat.
Kole měl lehký spánek a Samanty naříkání a plakání, ho vzbudilo. Zvedl se aby se přesvědčil, že se mu to pouze nezdá. Opravdu plakala ze spaní. Chvíli pouze jen pozoroval a zkoušel rozpoznat co se jí zdá.
Bylo mu jí tak líto. Znovu ucítil pocit vinny a potřebu jí svým objetím dokázat, že je už v bezpečí.
Kole: „Samanto miláčku, už je vše v pohodě. Jsem u tebe“.
Samanta: "Kole, zdáli se mi zlý sny" Procitla, když ucítila Kolovo náruč.
Kole: "Už je to dobrý jsem u tebe".
Ležel u ní a cítil, jak moc jí miluje. Byla pro něj vším. Opět jí políbil a zašeptal jí do ucha „Miluji tě“.
Najednou jejich těla splynula v jedno. Milovali se vášnivě.
Ráno se Samanta vzbudila a už se nemohla dočkat, až si dá po pár dnech pořádnou horkou koupel. Začala si zuby čistit a když zvedla pohled od umyvadla k zrcadlu, tak se málem celá strachy složila. Stál za ní Bosák a v ruce měl zbraň, která mířila na ní...
Fuj, to se jí jenom zdá, že jo... Chudám teď bude mít PTSD.
OdpovědětVymazat