Po pár hodinách se Kole dozvěděl od Emanuela a od Leli, že je Samanta doma. Lela na něj lpěla, aby okamžitě přišel, že se Samanta zbláznila, že by s ní měl okamžitě promuvit.
Kole okamžitě dorazil.
Kole: „Lelo, kde je?“
Lela: „Díky bohu, že jsi tu. Nemůžu jí zastavit. Začala si balit věci, že odjíždí z města, že tu nemůže být – kvůli tobě“.
Lela šla za Samantou do pokoje.
Lela: „Samanto, někoho jsem zavolala. Doufám, že se na mě nebudeš zlobit. Myslím si, že by to měl vědět, že odjíždíš“. Pootočila se na Lelu a jen přikývla. Měla už sbalené všechny věci.
Kole se vyřítil do pokoje a popadl Sam za ruce.
Kole: „Samanto, nesmíš odjet!“
Samanta: „Jsem rozhodnutá Kole, nemůžu tady být“.
Kole: „Proč proboha“.
Samanta: „Mám strach. Z tebe mám strach“.
Kole byl zaskočený její odpovědí.
Sklonil hlavu a chytil jemně Samantu za ruku.
Kole: „Sam, nemůžu tě nutit do něčeho co nechceš. Nemůžu ti ani přikázat, aby si zůstala semnou.“
Samanta jen pozorovala, jak jí Kole hladí po ruce a naslouchala co říká.
Vzal Samanty ruku a přitiskl jí na svou hruď.
Kole: „Samanto, tohle srdce bije jen pro tebe. Vím, že jsem to zpackal od prvého setkání, ale chci, aby si věděla, že jakkoliv se rozhodneš, tak že tě bude navždy milovat“.
Nevěděla, co má na to říct, dodala jen „Kole, já…“.
Kole vnímal, že se mu snaží říct, že není cesty zpět. Byl z toho opravdu smutný. Nechtěl to dál zdržovat.
Kole: „Sam, to je dobrý. Je to tvoje rozhodnutí a já ho respektuji“.
Začala plakat. Ještě jednou na posledy jí objel, políbil na čelo a beze slov odešel.
Samanta se rozplakala ještě víc.
Z KOLOVA POHLEDU:
Nikdy jsem jí nechtěl ublížit. Nebyl jsem k ní nikdy upřímný, a to mě moc mrzí. Moje srdce pláče a celá tahle situace mě ničí. Miluji jí, a tak to na vždy zůstane.
:-( Tak tohle jsem nečekala. Já mám ráda happyendy..:D
OdpovědětVymazat