LÁKAVÉ POKUŠENÍ I. - 17. DÍL: ÚNOS

Samanto braň se, nebo tě unesou. Kdo? To si přečti v tomhle díle.

Byl ten onen večer, kdy jsem se měla sejít s Lindou a zjistit od ní co je Kole vlastně zač. Nemohla jsem se dočkat, ale zároveň jsem byla velmi vystrašená, co vše se můžu dozvědět. Byla jsem už na cestě odejít, ale moje kamarádka na mě náléhavě lpěla, že si chce s semnou ještě promluvit. Posadila jsem se a poslouchala, co má na srdci.

LELA: "Samanto miláčku, vím že jsi zvědavá co ti Linda řekne, ale nevěř jí úplně vše. Pokud se s Kolem rozešla a nebo on s ní, bůh ví jak to bylo, tak může dělat naschvály."

SAMANTA: "Beru na vědomí". Přikývla jsem jí, ale měla jsem svou hlavu.

LELA: "Hlavně nedělej ukvapené závěry a nejdřív mi řekni co ti nakukala. Vypadá jako nějaká čarodějnice, která ti chce očarovat hlavu".

SAMANTA: "Haha, neboj, zavolám ti až skončím". 

Když jsem dorazila na místo, kde jsme se měly sejít, tak nikdo nikde nebyl, ani Linda. Rozhlédla jsem se okolo a všude bylo zavřeno. “Vždyť je neděle!” Pomyslela jsem si a uvědomila si, že v neděli je ve městě vše zavřené. “Zkusím zavolat Lindě, třeba na naší schůzku zapomněla”.

Linda jí to zvedla a strašně moc se jí omlouvala. Samozřejmě moc dobře věděla, že se má se Samantou sejít. Nepřišla schválně. 

Zdáli Samantu sledoval muž, Sam nic netušila.

Samanta: “Nic se neděje Lindo. Tak zítra, pá”.  Samanta dotelefonovala s Lindou a odebrala se směrem domů. Ticho a tma ve městě jí naháněla lehký strach. Nikde v okolí nebyl jediný člověk, tedy to si jen myslela...

Čert: "Už jde, připrav se Buráku".

Burák: "Vážně to musíme udělat?".

Čert: "Mlč už, a připrav se!".

V uličce z póza tmy, čekali na Samantu dva chlapy.

Najednou se někdo vynořil ze tmy popadl Samantu a rychle jí zacpal ústa, aby nemohla křičet. Samanta se snažila muži vyvléknout z náruče, ale marně, nebyla na to dost silná..

Po chvíli Samantu omráčil a už padla k zemi. 

Čert: "Co tam tak stojíš?! Dělej pojď mi pomoct jí odnést do auta!".

Už jí nesli k autu, u kterého stál jejich boss Bosák. Čert si všiml Burákovo výrazu.

Čert: "Co se tak tváříš Buráku?!"

Burák: "Ale nic.. jen.." Nestačil větu doříct, protože na ně začal řvát Bosák.

Bosák: "Nechte toho krafání a hejbněte se sebou, nebo nás někdo uvidí!"

Naléhal na ně, aby si pospíšili.

Samanta se probudila z omráčení. Nejdříve si myslela, že se jí to zdálo, ale po chvílce co se vzpamatovala, si všimla, že je v nějaké místnosti. Místnost byla tmavá a chladná a z hlavních dveří se ozývaly nějaký zvuky. Zvuky mužů a snad i jedné ženy? Najednou si vzpomněla na to, že jí někdo unesl. Měla strach a vůbec netušila proč jí ty muži unesli...

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...