LÁKAVÉ POKUŠENÍ I. - 3. DÍL: TO JE SNAD ZLÝ SEN!

Ahoj, je tu další díl. Dnešní díl bude maličko rozhněvaný a kápnou pár kapek slz.

Včera jsem si našla pár inzerátů na práci a rozeslala pár životopisu. “Životopis” slovo které když vyslovím, tak se mi vybaví ten trapný okamžik s tím namachroným blbcem. Je 8:00 ráno a já si kontroluji svůj email jestli mi přišla nějaká zpětná vazba na mé rozeslané životopisy. Odpověděla mi jedna společnost zabývající se módním časopisem.

SAMANTA: “Ty brďo! Pohovor začíná za hodinu, tak to bych si měla pospíšit”.

Přišla jsem přímo na čas do společnosti GoodLook. Prostředí bylo velmi příjemné a krásně to tu vonělo. Za pultem seděla malá drobná blondýnka, nejspíš sekretářka. Vydala jsem se přímo k ní.

SAMANTA: “Dobrý den, jsem Samanta Wilkinsnová. Přišla jsem na pohovor”

SEKRETÁŘKA ALEX: “Dobrý den, tak mi chvilku vydržte zavolám panu Smithovi jestli můžete jít dál”.

SAMANTA: “Děkuji”.

ALEX: “Hm, Hm, rozumím” vedla krátký dialog s panem Smithem po telefonu.

ALEX: “Tak můžete vejít, držím vám palce”. Usmála se na mě.

Alex byla velmi příjemná. Začínala jsem mít z toho velmi dobrý pocit, než…

Než jsem spatřila jeho tvář. (”Sakra, to už je snad zlý sen”). Měla jsem sto chuťí odejít, ale překonala jsem se. Nalhávala jsem si, že to třeba klapne, nebo mě třeba nepozná.

Seděl a koukal do telefonu, vnímal něčí přítomnost a bez toho aniž by se podíval kdo přišel, řekl.

KOLE: “Prosím posaďte se”. Nevěnoval jí ani jeden pohled, koukal pouze do telefonu.

KOLE: “Prosím, mluvte o sobě”.

SAMANTA: “Jsem Samanta Wilkinsnová, mám za sebou střední školu propagačního marketingu a…” pokračovala dál svým vyprávěním o sobě.

Kole najednou začal rozpoznávat její hlas a odtrhl oči od telefonu, aby se mohl přesvědčit zdali ten hlas opravdu zná.

Kole se na jednou rozzlobil, přesně tak jako když se podruhé setkali.

KOLE: “To snad není možný, děláte si ze mě srandu?!”

SAMANTA: “Omlouvám se, nerozumím vám”.

Nechápala, proč má v sobě takovou zlobu.

KOLE: “Já už to vím, vy si ze mě střílíte. Slečno..” Chvíli hledal její jméno ve svém počítači. “Samanto, tohle není schůzka na slepo, tak si vemte všechny saky paky a jdete si někam na diskotéku. Nebo mi chcete tvrdit, že vám tuhle pracovní nabídku taky dohodila kamarádka?”

Samanta lapala po dechu.. Nestačila se divit jak někdo může být takhle zlý.

KOLE: “Tohle je prestižní firma. Nemůžu si mi dovolit zaměstnat takový lidi jako jste vy Samanto”. Zdůraznil její jméno a pokračoval. “Nebo si snad myslíte, že by jste se na tuhle pozici hodila? Ha, možná uklízet naše toalety”.

A bylo to tady. Samanta začala zuřit. Všechen vztek, který na něj měla, začal pomalu vystupovat na povrch.

SAMANTA: “Tak teď vám řeknu něco já!”

Zuřila jako nikdy jindy, měla v sobě takový adrenalin jako už dlouho ne.

SAMANTA: “Co si vy o sobě myslíte?! Máte vůbec nějaké vychování?! Víte co” Samanta pokračovala.

Kole tohle jednání opravdu nečekal. Byl zaskočen.

SAMANTA: “Víte co, nacpěte si celou vaší firmu někam.. Víte co jste..”

Zarazila se a vnímala jak má vzteky horký obličej. Začala si uvědomovat, že začíná být velmi vulgární, tak raději svou větu nedopověděla. A řekla pouze.

SAMANTA: “Já odcházím, mějte se tu jak chcete”.

Kole byl v šoku, ale nedával to na sobě znát. Řekl ironickým hlasem.

KOLE: “Prosím, tamhle jsou dveře. Nezapomeňte zavřít z druhé strany”.

Samanta rozhněvaně odchází. Nejraději by mu vychrstla nějaký nápoj do obličeje, nebo by stačilo kdyby mu mohla doříct, co si o něm opravdu myslí. Samanta taková není, aby lidem nadávala a obzvlášť sprostě, ale on by si to podle ní zasloužil.

Za Samantou se zavřeli dveře a Kole pohlédl směrem k nim.

KOLE: (”Kde se v ní vzala taková kuráž..”)

Před odchodem Samantu zastavila sekretářka Alex.

ALEX: “Tak jak to dopadlo slečno Wilkinsnová? Budeme slavit novýho nováčka?”

Zasmála se Alex. Byla opravdu velmi milá až se Samanta divila, že vůbec pracuje pod takovým člověkem jako je Kole.

SAMANTA: “Bohužel, nevyšlo to”. Nechtěla se k tomu nějak zvlášť vyjadřovat.

ALEX: “Tak to mě moc mrzí”.

SAMANTA: “I mě, že to takhle dopadlo”. Vydala se k východu.

Cestou domů to vzala Samanta přes park, kde si chtěla sednout a být chvíli sama. Cítila se hrozně. Najednou zpozorovala svého bývalého přítele Jerryho.

Byl to on! Byl tam se svou novou přítelkyni, za kterou jí vyměnil. Byli spolu v parku, kam chodili dřív oni dva se Samantou.

Okamžitě vzala nohy na ramena a utíkala jako o závod, aby jí Jerry neviděl a mohla se tak vyhnout trapnému setkání.

Přiběhla domů a najednou to na ní všechno spadlo, rozbrečela se jako malá holka. Najednou si vzpomněla na Kola a jeho netaktní projev vůči ní, vzpomněla si na Jerryho a na ty chvíle když byli spolu. Nedalo jí to a rozbrečela se.