Byl tu nový pracovní den, a mě v práci zastavil Lucas. Vedl semnou příjemný přátelský rozhovor. Pozval mě na ples, který se koná dnes večer. Nejdříve jsem se ho snažila odmítnou, ale marně. Byl neodbytný a trval na svém pozvání, tak jsem to tedy přijala.
Najednou se objevil Kole, který zrovna dorazil do práce. Při vstupu do haly zahlídl Samantu a Lucase. Dal ruce v bok a zvýšil hlas.
KOLE: "Lucasy, co tu děláš? Nemáš být u mě v kanceláři?".
Podle jeho tónu hlasu, by člověk řekl, že byl naštvaný.
KOLE: "A vy Samanto, nemáte náhodou pracovat a ne se tady vykecávat?".
LUCAS: "Kole, však se tolik toho nestalo, aby si byl tady na slečnu naštvaný".
KOLE: "Tak neobtěžuj tady Samantu a pojď semnou - máme ještě nějakou práci".
SAMANTA: ("Co to do něho dneska vjelo?") Pomyslela jsem si, když kráčel do své kanceláře.
O PÁR HODIN POZDĚJI:
Kole si mě zavolal k němu do kanceláře s tím, že potřebuje semnou mluvit. Bála jsem se že mi vynadá za to ráno, kdy jsem klábosila s Lucasem.
KOLE: "Samanto, v první řadě bych vás chtěl pochválit za skvěle odvedenou práci. V druhý řadě bych vás chtěl pozvat na dnešní ples. Je to velmi prestižní akce na které bude spousta známých osobností ze světa podnikání". Zněl mile a naléhavě.
SAMANTA: "To mi lichotí, ale mě už pozval Lucas. Byl celkem neodbytný, tak jsem mu na to kývla". Neurčité hlodání kdesi kolem žaludku jí napovídalo, že by šla raději s Kolem než s Lucasem.
KOLE: ("Ten parchant mě předběhnul?!").
KOLE: "To je škoda, byl bych moc rád kdyby jste šla semnou". Chvilku přemýšlel a pak dodal "Co kdyby jste šla semnou a já to Lucasovi vysvětlím, třeba že jsem vás přinutil?".
Zasmál se a jeho světle zeleno šedé oči byli upřímné a velmi naléhavé. Samanta viděla, že to opravdu myslí vážně.
SAMANTA: "Jestli myslíte, že to Lucasovi nebude vadit, tak půjdu ráda s Vámi".
KOLE: "Nebojte, já mu to vysvětlím. Buďte kolem 20:00 připravená, pošlu pro vás vůz".
Pohlédli na sebe a oba ucítili tu magii a motýlky v břiše, které jim vyvolávalo pomyšlení na jejich setkání na plese. Samanta si to dlouho nechtěla přiznat, až do teď, Kole se jí opravdu líbil.
DVĚ HODINY DO PLESU:
LELA: "SAM!" Zavolala mě když zrovna přišla domů.
Vyběhla jsem ze svého pokoje.
LELA: "Měla si za dveřmi nějaký dárek".
Když jsem přiběhla k Lela, tak jsem zaskočením odskočila. Před Lelou ležela velká taška od Louis Vuittona. Takové věci jsem si normálně nemohla dovolit - byla jsem překvapená.
SAMANTA: "Co to je a kdo to tam dal?"
LELA: "Nevím jistě, ale máš tam vzkaz: Myslím si, že vám to bude slušet. Kole".
Byla to stejná věta, kterou jsem kdysi vyslovila, když jsem Kolovi pomáhala vybírat tričko. (Víc 4.DÍL).
LELA: "Moment, asi mi něco uniklo. Není to ten Kole...?"
Chvilku přemýšlela a dumala nad tím jménem, bylo jí povědomé.
SAMANTA: "Ano je to ten, s kterým si mi dohodila kdysi schůzku". Nechtěla jsem to dlouho napínat, protože jsem byla zvědavá co se v té tašce skrývá.
LELA: "Koukám, že mi tady něco uniklo. Zapomínáš své nejlepší kamarádce sdělovat důležité informace. Měly by jsme si vážně promluvit".
Byla naštvaná a měla pravdu, za poslední týden jsem s Lelou pořádně nemluvila. Vždy jsem jí říkala všechno, ale teď se toho odehrálo tolik, že jsem neměla ani chuť s někým mluvit.
SAMANTA: "Tak já ti to vše povím".
LELA: "To by si měla". Řekla ponuře.
PÁR MINUT DO PLESU:
Mezitím co jsem Lele vyprávěla celý příběh s Kolem a Jerrym, tak jsem si oblékala šaty, které byli v tašce od Louis Vuittona.
LELA: "Panebože.." vykřikla s nadšením, když mě viděla oblečenou a připravenou na ples. Šaty byli krásný a seděli jako kdyby byli dělané přesně na mou postavu.
LELA: "Zlatíčko, jsi jako princezna. Určitě ho okouzlíš!" Dopověděla a pak zatroubilo venku auto.
LELA: "Tak honem, ať nedorazíš pozdě".
Vůz byl připravený a já jsem byla taky připravená odjet na ples.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ..
UKÁZKA DALŠÍHO DÍLU:
No to jsem zvědavá co se na tom plese stane. Vypadá to, že to Lucas nevzal moc dobře. :D
OdpovědětVymazat